– – – Katalog objektů – – –

---

A B C Č D E F G H Ch I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W Z Ž

Benešov nad Ploučnicí

Okres: Děčín
Charakter objektu: hrad přestavěný na zámek

Dnes zámecký komplex dvou samostatných celků, tzv. Horního a Dolního zámku, ve stejnojmenném městě. Horní zámek byl vybudován na místě středověkého hradu (z období kolem r. 1450) v l. 1522-1524 a zachoval si pozdně gotický ráz. Přiléhá k němu městské opevnění.

Přístup: ve městě, mapa KČT 11 – České středohoří / východ
Vstup: v návštěvních hodinách, info na http://www.npu.cz/pamatka/zamek-benesov-nad-ploucnici

2002
Blízké hrady: Ostrý – Šarfenštejn, Vraty, Vrabinec, Kamenice, Levín u Úštěku

Bezděz (604 m n.m.)

Okres: Česká Lípa
Charakter objektu: zřícenina hradu

Hrad zbudován na vyšší ze dvou blízkých čedičových homolí (Velký Bezděz; na sousedním Malém Bezdězu se rovněž nacházejí zbytky opevnění) v l. 1264-78 Přemyslem Otakarem II. Poprvé se setkáváme se snahou přesunout první styk s nepřítelem co možná nejdále od hradu; opevnění s prvními třemi branami a Čertovou věží sleduje přístupovou cestu daleko pod hrad. – R. 1279 zde věznil Ota Braniborský mladého krále Václava II. a jeho matku, královnu Kunhutu. V r. 1300 hrad přešel do šlechtických rukou a zůstal v nich až do r. 1348, kdy jej vykoupil zpět pro královskou korunu Karel IV. a zařadil mezi hrady uvedené v Majestas Carolina. Na počátku 30-leté války byl Bezděz vypálen, kolem r. 1630 za Albrechta z Valdštejna měl být postupně proměňován v moderní pevnost, od svého záměru však Albrecht záhy ustoupil a v průběhu 2. pol. 17. stol. byl hrad již zpustlý. V 17. a 18. stol. mariánské poutní místo a sídlo montserratských mnichů, klášterní úpravy naštěstí vlastní hrad příliš nepoznamenaly. Po zrušení kláštera Josefem II. byl Bezděz ponechán svému osudu. – Bezděz byl nástupcem hradu Housky, jehož stísněnost a skutečnost, že jej nebylo možné dále rozšiřovat, byly zřejmě hlavními podněty ke vzniku Bezdězu.
Podle jedné z pověstí se ve věži u třetí brány usadili čerti (odtud název Čertova věž) a tropili zde hluk pokaždé, když se v hradní kapli konaly bohoslužby. Proměňovali se v různá zvířata, například černé kohouty nebo kozly, zjevovali se na cimbuří a děsili posádku. Legenda nepochybně souvisí se skutečností, že hradní kaple byla zasvěcena sv. Michaelu, vítězi nad ďáblem. – Jiná pověst vypráví o vzniku obou Bezdězů na základě sázky mezi ještědským ďáblem a potulným jezdcem. Čert měl stavět dlouhou zeď tak rychle, jak jezdec uháněl na koni. U vsi Bezděz však zakokrhal kohout, ďábel prohrál a ze zbylého kamení navršil oba kopce. Pověst má základ v čedičové žíle, která se táhne od Bezdězu k Ještědu, ale dnes je z velké části odtěžena.

Bezděz – staré obrazy a pohlednice

Přístup: po turistické cestě, mapa KČT 15 – Máchův kraj
Vstup: v návštěvních hodinách, info na http://www.npu.cz/pamatka/hrad-bezdez

1995, 1996
Blízké hrady: Myšlín, Houska, Jestřebí, Starý Berštejn, Konvalinkový vršek, Hrad u Kluku, Ralsko, Zvířetice, Zbyny, Kokořín

Bezník – viz Hrad u Bezníku

Bílá věž – viz Lipnice nad Sázavou

Bítov (420 m n.m.)

Okres: Znojmo
Charakter objektu: přestavěný hrad

Dřevohlinitý raně přemyslovský hrad připomínán již k r. 1046 ve falzu staroboleslavské kapituly, založen byl zřejmě Břetislavem I. První spolehlivá zmínka o hradu je až z r. 1185. Od 30. let 13. stol. přeměňován v kamenný hrad, v té době byl již centrem rozsáhlé pohraniční bítovské provincie (bítovského hradského obvodu). Několikrát přestavován, rozšířen koncem 15. stol., dnešní úprava ve stylu romantické gotiky pochází z pol. 19. stol.
Původní městečko, založené pod hradem v údolí řeky Dyje, bylo zaplaveno i s cenným kostelem r. 1932 po dokončení Vranovské přehrady.

Bítov – staré obrazy a pohlednice

Přístup: po turistické cestě, mapa KČT 81 – Podyjí / Vranovská přehrada
Vstup: v návštěvních hodinách, info na http://www.hradbitov.cz

1997
Blízké hrady: Vranov nad Dyjí, Cornštejn, Frejštejn, Šimperk, Jemnice

Blaník (638 m n.m.)

Okres: Benešov
Charakter objektu: zaniklý hrad

Zaniklý hrad na vrcholu Velkého Blaníka u Louňovic pod Blaníkem, nedaleko Vlašimi. Připomíná se na počátku 15. stol. r. 1404, r. 1420 se již mluví pouze o hoře. Velké kamenné valy po pravěkém hradišti byly zřejmě zčásti využity i při stavbě středověkého, převážně dřevěného hradu, který zaujímal akropoli hradiště v okolí dnešní rozhledny. Obrys je vymezen nevýrazným příkopem, o podobě hradu víme jen málo.

Blaník – fotografie

Přístup: po nebo turistické cestě, mapa KČT 41 – Česká Sibiř a Táborsko / sever
Vstup: volný, na rozhlednu v otvíracích hodinách, info na tel. 317 852 658

1995, 2001, 2003, 2005, 2007, 2008
Blízké hrady: Malý Blaník, Olešná, Vlašim, Šelmberk, Trhový Štěpánov

Blankenstein – viz Blansko

Blansek – Blansko, Staré zámky (460 m n.m.)

Okres: Blansko
Charakter objektu: zřícenina hradu

Mimořádně rozsáhlá zřícenina hradu na skalnatém výběžku do Pustého žlebu v Moravském krasu, nedaleko propasti Macocha a Punkevních jeskyní. Hrad se poprvé uvádí r. 1275, vznikl nedlouho před tímto datem. Zakladatelem byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu a Blansek se stal centrem významného obvodu s více než 30 many. Starší částí byl zadní hrad přímo nad žlebem, kterému dnes dominuje torzo paláce; přední hrad byl budován patrně v 1. pol. 14. stol., v nejvyšším bodě zde stála hranolová věž, střežící přístupovou komunikaci. Za husitských válek byl Blansek zřejmě r. 1431 dobýván, pravděpodobně však neúspěšně, neboť v dalších letech se znovu připomíná. R. 1461 se již uvádí jen jako hradiště, archeologické nálezy dokládají zánik požárem.

Blansek – fotografie

Blansek – staré obrazy a pohlednice

Přístup: po turistické cestě, mapa KČT 86 – Okolí Brna / Moravský kras
Vstup: volný

2005
Blízké hrady: Rytířská jeskyně, Holštejn, Čertův hrádek – Olomučany, Nový hrad, Starý hrad, Doubravice, Ronov, Černá Hora

Blansko – Blankenstein (545 m n.m.)

Okres: Ústí nad Labem
Charakter objektu: upravená zřícenina hradu

Zříceniny hradu na vysokém kopci nad levým břehem Labe nedaleko Ústí nad Labem. Poprvé zmiňován r. 1401, místo však bylo osídleno již od 2. pol. 13. stol. V době po husitských válkách vzniklo mohutné opevnění, umožňující alespoň do určité míry aktivní dělostřeleckou obranu (pomocí dvou bašt, ne zcela vhodně umístěných). V té době hrad procházel poměrně bouřlivou historií, opakovaně byl obléhán a rychle střídal majitele. V 16. stol. přestavěn, ale už na konci téhož století přestal být obýván a během 30-leté války zpustl. Stavební úpravy na hradě bohužel probíhaly i na konci 19. stol. a za druhé světové války a podobu objektu výrazně poznamenaly (strženy zbytky paláce, na nichž byla postavena vyhlídková věž, zbořena jižní bašta a prolomena vstupní brána).

Blansko – fotografie

Přístup: po a turistické cestě, mapa KČT 11 – České středohoří / východ
Vstup: volný

2005
Blízké hrady: Wessenstein – Mojžíř, Varta, Svádov, Střekov, Vrabinec, Leština, Vraty, Panna, Kalich, Litýš

Blansko – viz Blansek

Bludov – Hradisko (450 m n.m.)

Okres: Šumperk
Charakter objektu: terénní pozůstatky po hradu

Reliéfní zbytky rozsáhlého hradu, kolébky rodu Bludovců, z něhož vzešli mj. Žerotínové, nedaleko Šumperka. Založen kolem poloviny 13. stol., připomíná se však až r. 1340 (starší zpráva z r. 1200 je středověkým falzifikátem). Nedochovaly se žádné zbytky zdiva, při stavbě dvora pod hradem i cesty k němu byla zřícenina zdrojem snadno dostupného kamene. Kolem pahorku jádra obíhá příkop a val. Hrad byl v letech 1412-19 sídlem loupežné družiny; zničen r. 1471 při vpádu vojska Matyáše Korvína. – Na zámku v Bludově rod Žerotínů r. 1934 také vymřel.

Přístup: po turistické cestě, mapa KČT 53 – Králický Sněžník
Vstup: volný

1999
Blízké hrady: Frankštát, Brníčko, Nový hrad u Hanušovic, Pleče, Hoštejn

Borotín – Starý zámek (500 m n.m.)

Okres: Tábor
Charakter objektu: zřícenina hradu

Rozsáhlá zřícenina vodního hradu z 1. pol. 14. století (poprvé zmiňován r. 1356) blízko Chotovin u Tábora. Za husitských válek jej neúspěšně obléhalo táborské vojsko r. 1434. Počátkem 16. stol. rozšiřován, opuštěn před r. 1623, kdy se prodával již jako pustý (zřejmě na samém počátku 30-leté války vypálen císařským vojskem). Zříceniny byly pobořeny kolem r. 1840 a zdivo použito jako stavební materiál. Pamětní deska na pobyt K. H. Máchy (r. 1829), obranný systém rybníků.

Borotín – fotografie

Borotín – staré obrazy a pohlednice

Přístup: po nebo turistické cestě, mapa KČT 41 – Česká Sibiř a Táborsko / sever
Vstup: volný

1997
Blízké hrady: Tábor – Kotnov, Příběnice, Příběničky, Šelmberk, Zvěřinec

Borovsko

Okres: Benešov
Charakter objektu: terénní pozůstatky po hradu

Skromné pozůstatky po hradu původně na vysoké ostrožně, dnes téměř v úrovni hladiny vodní nádrže Želivka u stejnojmenné obce nedaleko Zruče nad Sázavou. Založen byl ve 2. pol. 13. stol., r. 1350 se uvádí kostel před hradem (dodnes stojící a památkově chráněný). Koncem 15. stol. byl hrad připojen ke Zruči a r. 1569 je už zmiňován jako zámek pustý. V té době v prostoru předhradí, zřejmě mezi původním hradem a kostelem, stála nová tvrz, vypálená Švédy za 30-leté války. Podle popisu z r. 1654 "z hradu zbyla veliká, vysoká stará a pustá věž a při ní, kde obydlí někdy bývalo, něco málo zdí". Zbytky věže (není však známo, zda se jednalo o bergfrit nebo donjon) stejně jako ostatní pozůstatky hradu byly v 1. pol. 19. stol. rozebrány na stavební materiál, věž byla přitom demolována pomocí střelného prachu. Kromě reliéfních pozůstatků a mohutného příkopu se dochovalo ve skále tesané sklepení, dnes ležící v bezprostřední blízkosti hladiny Želivky.

Borovsko – fotografie

Přístup: z Bernartic po silnici do obce Borovsko, na návsi pokračovat cestou rovně dolů ke kostelu s hřbitovem, zde pěšinou vlevo kolem kostela asi 150 metrů na ostrožnu; mapa KČT 43 – Střední Posázaví
Vstup: teoreticky je vzhledem k blízkosti Želivky zakázán (zakázán je ale i přístup ke kostelu a na hřbitov!), při návštěvě respektujte blízkost vodního zdroje

2005
Blízké hrady: Zruč nad Sázavou, Zruč nad Sázavou – Starý hrad, Křivsoudov, Chřenovice, Kácov, Ledeč nad Sázavou, Lacembok, Zahrádka – Klosterberk, Zbraslavice

Boršov

Okres: České Budějovice
Charakter objektu: terénní pozůstatky po hradu

Nad levým břehem Vltavy nedaleko Českých Budějovic skromné terénní pozůstatky převážně dřevěného hrádku ze 13. stol., opuštěného snad již kolem r. 1290; historické zprávy o něm mlčí, po r. 1261 se pouze krátce připomínají Albert a Beneš z Boršova. Dochován rozsáhlý systém opevnění (příkopy, valy). Dřívější domněnku, že opevnění pochází ze starší doby, snad ze 6. stol., vyvrátil teprve novější archeologický průzkum.
Podle pověsti byl hrad sídlem tří loupeživých rytířů, jejichž výprav se obávali lidé daleko v kraji.

Přístup: po turistické cestě z Boršova nad Vltavou, asi po 2,5 km doprava do strmého svahu; mapa KČT 72 – Českobudějovicko
Vstup: volný

1999
Blízké hrady: Dívčí Kámen, Maškovec – Kotek, Velešín, Hluboká

Boskovice (430 m n.m.)

Okres: Blansko
Charakter objektu: zřícenina hradu

Raně gotický hrad ze 13. stol. nad stejnojmenným městem; poprvé se připomíná r. 1222. Za tažení proti odbojným moravským feudálům jej r. 1312 dobyla a pobořila vojska Jana Lucemburského, hrad však byl obnoven. Znovu jej poškodily rozbroje mezi markrabaty na konci 14. stol. Přestavěného a rozšířeného hradu se v r. 1424 zmocnili husité, zanedlouho se však znovu vrátil do rukou svých zakladatelů, pánů z Boskovic. Po renesančních úpravách, které proběhly v 16. stol., zůstal obýván až do r. 1733, v posledním období však už pouze úředníky. Definitivně opuštěn byl r. 1784. Na úpatí kopce si tehdejší majitelé panství, Ditrichštejnové, vystavěli po r. 1819 empírový zámek. Zbytky hradu byly do počátku 20. stol. ponechány svému osudu a rozebírány na stavební materiál, nutné zabezpečovací práce zde proběhly až v letech 1929 a 1942 a pokračovaly po zestátnění v r. 1945. Zřícenina byla zpřístupněna po 15-letém uzavření znovu r. 1992.

Boskovice – fotografie

Boskovice – staré obrazy a pohlednice

Přístup: po turistické cestě, mapa KČT 85 – Okolí Brna / Svratecko, KČT 86 – Okolí Brna / Moravský kras
Vstup: v návštěvních hodinách, info na http://hrady.dejiny.cz/boskovice/

1997
Blízké hrady: Újezd u Boskovic, Doubravice, Svitávka, Hradisko – Újezd u Kunštátu, Černá Hora, Rychvald, Kunštát, Holštejn, Louka, Cimburk u Trnávky

Bouzov

Okres: Olomouc
Charakter objektu: hrad

Romanticky obnovený hrad na vrchu nad městečkem, oblíbená scenérie pohádkových příběhů. Založen na počátku 14. stol. Búzem, snad z rodu Bludovců, který mu dal jméno, poprvé se připomíná r. 1317; měl typické bergfritové schéma. Traduje se, že právě zde se narodil pozdější král Jiří z Poděbrad. R. 1558 vyhořel a za častých změn majitelů došlo jen k částečné obnově. Na konci 17. stol. získal neustále pustnoucí hrad Řád německých rytířů.
Teprve od r. 1896 byl úplně přestavován; přestože byl před obnovou ve špatném a nepůvodním stavu, došlo přeměnou a likvidací některých partií k velkým ztrátám. Odstraněna byla např. hradní kuchyně, do té doby jediná v úplnosti zachovalá na celé Moravě; na jejím místě stojí novogotická hradní kaple. Projekt půdorysně starou stavbu respektoval, ne však výškově. Hrad dostal celou řadu věžiček, výstupků a dalších cizích prvků; celek přesto představuje pozoruhodný příklad historizujících tendencí v úpravách hradní architektury. – V r. 1939 se stal Bouzov majetkem nacistů, 5. května 1945 byla zdejším oddílem vypálena blízká obec Javoříčko.

Bouzov – staré obrazy a pohlednice

Přístup: po , nebo turistické cestě, mapa KČT 51 – Haná, KČT 52 – Zábřežsko
Vstup: v návštěvních hodinách, info na http://www.hrad-bouzov.cz

1999
Blízké hrady: Špránek, Vraní hora, Plankenberk, Mírov, Cimburk u Trnávky, Radkov, Brníčko

Božejov

Okres: Pelhřimov
Charakter objektu: hrad přestavěný na zámek

Ve stejnojmenné obci na Pelhřimovsku renesanční zámek z poč. 17. stol. Vznikl přestavbou původního hradu (někdy označovaného jako tvrz), připomínaného poprvé ve 2. polovině 14. století. Objekt dnes slouží jako škola.

Přístup: v obci, mapa KČT 77 – Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko / jih
Vstup: pro veřejnost uzavřeno, škola

2005
Blízké hrady: Kámen, Červená Řečice, Janštejn, Čertův hrádek, Žirovnice

Brada

Okres: Jičín
Charakter objektu: zřícenina hradu

Skromné pozůstatky po hradu nad stejnojmennou vsí nedaleko Jičína. Založen kolem pol. 13. stol., nejstarší zprávy jsou z let 1241–1263, kdy zde sídlil Pakoslavův syn Načerat, který se r. 1258 poprvé psal z Brady. V té době tomuto panství patřil i Jičín. Na poč. 14. stol. se dostal do královského držení, od r. 1371 byl opět ve šlechtických rukou. Hrad zpustl koncem 15. století, při prodeji r. 1500 se poprvé uvádí jako pustý. Jeho zbytky poškodil v 19. stol. lom na pískovec.

Brada – fotografie

Přístup: po turistické cestě do obce Brada; na konci obce třeba cestu opustit a vylézt vlevo do strmého svahu, na konci svahu těsně pod vrcholovou plošinou se nacházejí zbytky zdiva; hrad stál na plošině, kde je dnes vztyčen kříž a sochy na památku bitvy v r. 1866 v rámci prusko-rakouské války; mapa KČT 19 – Český ráj
Vstup: volný

2003
Blízké hrady: Železný, Pařez, Kozlov u Lomnice n/Pop., Veliš, Bradlec, Kumburk, Trosky, Nebákov, Košťálov, Hrubá Skála, Kost, Kozlov – Chlum, Valdštejn

Bradlec (557 m n.m.)

Okres: Semily
Charakter objektu: zřícenina hradu

Zříceniny hradu na vysokém čedičovém vrchu JV od Lomnice nad Popelkou. Založen před r. 1322, na počátku 15. stol. náležel zemskému škůdci Vaňkovi z Jenštejna, proto byl r. 1417 dobyt vojsky krále Václava IV. K dalšímu obležení a dobytí došlo v l. 1421 a 1442, ve druhém případě jej jako sídlo loupežné družiny dobyla zemská hotovost. Zpustl okolo pol. 16. stol. poté, co byl připojen k sousednímu Kumburku; r. 1608 se připomíná jako hrad pustý, r. 1624 jako zámek zarostlý lesem. Palác, z něhož vystupovala polookrouhlá bašta, byl vyzděn z pískovcových kvádrů.

Bradlec – staré obrazy a pohlednice

Přístup: po nebo turistické cestě, mapa KČT 19 – Český ráj
Vstup: volný

1999
Blízké hrady: Kumburk, Železný, Kozlov u Lomnice n/Pop., Mokřice, Brada, Levín, Košťálov u Semil, Pařez, Studenec, Veliš, Trosky, Pecka

Bradlo u Hostinného (520 m n.m.)

Okres: Trutnov
Charakter objektu: terénní pozůstatky po hradu

Zaniklý hrad na vysokém vrchu u Mostku. Písemné zprávy se o něm nedochovaly a neznáme ani jeho jméno. Podle archeologického průzkumu vznikl koncem 13. stol. či na přelomu 13. a 14. stol., střežil pod ním ležící labský brod a sloužil jako opěrný bod kolonizačního podnikání Řádu německých rytířů; zanikl již v průběhu první poloviny 14. stol. Hrad byl stavěn z kamene bez použití malty, s velkým podílem dřevěných konstrukcí.

Přístup: po turistické cestě, mapa KČT 23 – Podkrkonoší
Vstup: volný

2000
Blízké hrady: Šluspárk, Hrad u Bezníku, Pecka, Břecštejn, Miletín, Studenec, Choustníkovo Hradiště, Levín, Kumburk

Branná – viz Kolštejn

Brníčko (400 m n.m.)

Okres: Šumperk
Charakter objektu: zřícenina hradu

Rozsáhlá zřícenina hradu na osamělém kopci nad stejnojmennou obcí nedaleko Zábřehu na Moravě. Vystavěn po r. 1330, poprvé se připomíná r. 1356. V 15. stol. patřil k hradům rodu Tunklů, příznivců husitů a později stoupenců krále Jiřího z Poděbrad. Při tažení vojsk uherského krále Matyáše Korvína proti Tunklovým hradům v r. 1471 (mj. Nový hrad u Hanušovic, Bludov) byl dobyt a poškozen. Provizorní opravy prodloužily jeho využívání ještě o 40 let, r. 1513 se však již uvádí jako zbořený. Duch husitských Tunklů zůstal živý, r. 1869 zde byl za státoprávních bojů s rakouskou vládou uspořádán první tábor lidu na severní Moravě.
Pověst vypráví o Jiřím Tunklovi jako o zlém pánovi a staviteli rybníků, jenž týral poddané. Jeho duch prý po smrti strašil u závořických rybníků; sama jeho choť jej spatřila zapřaženého do ohnivého pluhu a se smečkou čertů, divoce povykujících a bičujících jej, v zádech. "Jen tehdy mě vysvobodíš," pravil duch hrůzou mrtvé ženě, "zaneseš-li vlastníma rukama každý kámen, který je v hrázi tohoto rybníka, na jeho původní místo." Nešťastná paní klesla v mdlobách na zem a zbytek života strávila v klášteře. Duch Tunkla v průvodu čertů bývá viděn na rybníce dodnes.

Brníčko – staré obrazy a pohlednice

Přístup: po nebo turistické cestě, mapa KČT 52 – Zábřežsko
Vstup: volný

1999
Blízké hrady: Frankštát, Bludov, Rabštejn, Hoštejn, Mírov, Nový hrad u Hanušovic, Bouzov

Brtnice

Okres: Jihlava
Charakter objektu: hrad přestavěný na zámek

Malebný pustnoucí hrad přestavěný na zámek na ostrožně ve stejnojmenném městě. Pozdně gotický hrad byl založen za husitských válek po dobytí hradu Rokštejna oddíly jihlavských měšťanů, jako významné sídlo Valdštejnů byl několikrát přestavován goticky a renesančně. Zpustošen za třicetileté války a požárem r. 1760, vždy však obnoven. Pozdní úpravy (mj. snížení věží, výstavba stálých kamenných mostů, dílčí likvidace příkopů) naštěstí zbavily objekt pevnostního vzhledu jen částečně.

Brtnice – fotografie

Brtnice – staré obrazy a pohlednice

Přístup: v obci, mapa KČT 79 – Jihlavsko
Vstup: pro veřejnost uzavřen

2002, 2004
Blízké hrady: Rokštejn, Střeliště, Roštejn, Čertův hrádek, Telč

Bruštejn – viz Břecštejn

Břecštejn – Bruštejn, Silberštejn (490 m n.m.)

Okres: Trutnov
Charakter objektu: zřícenina hradu

Zříceniny hradu u Hrádečku na Trutnovsku. Vznikl v 1. pol. 15. stol., poprvé se připomíná r. 1455; obýván byl ještě v 16. stol., ve druhé pol. 16. stol. opuštěn a od 17. stol. se uvádí jako pustý. Patřil mezi malé hrady s plášťovou zdí. R. 1794 nechal torzo hradu romanticky upravit tehdejší majitel panství, lnářský velkopodnikatel Jan Fr. Theer; osmiboký dřevěný altán se naštěstí nedochoval.

Břecštejn – fotografie

Přístup: po nebo turistické cestě, mapa KČT 22 – Krkonoše, KČT 23 – Podkrkonoší
Vstup: volný

2002
Blízké hrady: Horní Vlčice, Rechenburk, Bradlo u Hostinného, Štěpanice, Pecka

Březina – viz Konipas

Buben

Okres: Plzeň-sever
Charakter objektu: zřícenina hradu

Rozsáhlé zříceniny hradu na skalnaté ostrožně nad řekou Mží u Plešnic. Založen po r. 1333, v písemných záznamech se poprvé objevuje r. 1349; r. 1390 je zmiňován jako "hrádek Buben" na cestě k Plzni. Opuštěn v pol. 16. stol., r. 1567 se poprvé uvádí jako pustý.

Buben – fotografie

Přístup: po , nebo turistické cestě, mapa KČT 31 – Plzeňsko
Vstup: volný

2005
Blízké hrady: Frumštejn, Komberk, Všeruby, Kyjov, Podmokly, Sviňomazský hrádek, Vrtba, Dolní Bělá

Budyně nad Ohří (160 m n.m.)

Okres: Litoměřice
Charakter objektu: hrad přestavěný na zámek

Zachovaný blatný hrad na pravém břehu Ohře, na místě staršího královského dvorce. Královský hrad existoval již ve 13. stol., možná již v jeho první polovině; r. 1336 jej získali Zajícové z Házmburka, velkolepá pozdně gotická přestavba proběhla za Jana Zajíce z Házmburka ve 2. pol. 15. stol. Po r. 1585 přeměna v renesanční zámek. Požár r. 1759 objekt těžce poškodil a v 1. pol. 19. stol. byla dvě křídla zámku zbořena.
R. 1518 sem přivezl Jan Zajíc tzv. budyňského draka, vycpaného krokodýla; byl zavěšen v radničním průjezdu a jednalo se o první vycpaninu ve střední Evropě.

Budyně nad Ohří – staré obrazy a pohlednice

Přístup: po turistické cestě v obci, mapa KČT 09 – Podřipsko
Vstup: v návštěvních hodinách, info na tel. 416 862 395

2001
Blízké hrady: Házmburk, Šebín, Roudnice nad Labem, Košťálov

Buchlov

Okres: Uherské Hradiště
Charakter objektu: hrad

Významný královský hrad na vrcholu osamělého vrchu v Chřibech. Nejstarší zmínka o něm pochází až z r. 1300, založen byl ale už v první pol. 13. stol. českým králem jako strategická obranná pevnost a správní středisko. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným palácem a kaplí. Stavební práce zde probíhaly prakticky nepřetržitě do druhé pol. 17. stol.; po vybudování zámku v blízkých Buchlovicích na počátku 18. stol. byl panstvem opuštěn a dále jen udržován. Už v pol. 19. stol. se na hradě nacházelo veřejnosti přístupné rodinné muzeum tehdejších majitelů, Berchtoldů z Uherčic.

Buchlov – staré obrazy a pohlednice

Přístup: po , nebo turistické cestě; mapa KČT 89-90 – Slovácko / Chřiby a jižní Haná
Vstup: v návštěvních hodinách, info na http://www.zamek-buchlovice.cz/

2006
Blízké hrady: Střílky, Cimburk u Koryčan, Uherský Ostroh, Bzenec

Bukov – viz Lísek

Bukovina – Starý zámek (400 m n.m.)

Okres: Znojmo
Charakter objektu: zřícenina hradu

Zřícenina hradu a základy vesnice nad údolím potoka Nedveky nedaleko Hostimi u Moravských Budějovic. Hrad připomínán r. 1337, rozbor nalezené keramiky potvrzuje vznik nedlouho před tímto datem. Páni z Bukoviny sídlili na hradě až do poč. 15. stol., r. 1481 už se prodával jako pustý; důvody opuštění neznáme. – Na vyobrazení z r. 1787 je ještě zachyceno výrazné zdivo obytné věže či věžovitého paláce, dnes stopy sotva znatelné.

Přístup: po nebo turistické cestě, mapa KČT 80 – Třebíčsko, KČT 81 – Podyjí / Vranovská přehrada
Vstup: volný

1997
Blízké hrady: Jevišovice, Šimperk, Lapikus, Mstěnice